VP3 – Strategické regiony

Výzkumný program 3 vychází z aktuální situace dnešní Evropy, která – jako kontinent i jako civilizační entita – čelí obrovským výzvám souvisejícím s pohybem lidí a ideologií v propojeném světě. Klíčovým tématem programu je „střetávání“ mezi kulturami v pohledu synchronním i diachronním a ve dvojí perspektivě: globální (Evropa versus mimoevropský svět) a lokální (různé místně či sociálně lokalizované kultury v rámci Evropy). Sestává ze tří mezi sebou prostupných tematických klastrů:

1. setkávání s jiným a utváření identit
2. migrace
3. interakce

Vychází z pojetí kultury jako soustavy hodnot, idejí a praktik utvářené v permanentním procesu rekonfigurací a kreativních adaptací odehrávajících se v rámci střetů a sdílení různých lokálně situovaných zkušeností. V tomto pojetí je téma střetávání komplementární s konceptem autopoietických systémů rozpracovávaných ve VP1 Kreativní laboratoř. Problém je nahlížen v historické perspektivě a v jedné ze svých linií sleduje, jak se během kulturotvorných střetávání utvářejí a přetvářejí identity. V tomto aspektu rozšiřuje studium adaptačních procesů a jejich významu pro proměnu identit zkoumaného ve VP2 Sociálně-kulturní adaptace o rozměr globálních interakcí a téma proměny pozice center a periferií. K tématu je přistupováno v široké komparativní perspektivě propojující historické, filologické (jazyk a literatura), filozofické a sociálněvědné metody. Projekt v různých rovinách bere v potaz roli jazykové rozmanitosti (včetně takových jazyků, jako je arabština nebo čínština a další jazyky asijské), a to jak z hlediska jazykového zprostředkování a konstrukce reality, tak z hlediska mezikulturní komunikace a překládání mezi kulturami. Aplikovaný výzkumse zaměřuje především na doporučení a strategie pro potřeby státních institucí, orgánů státní správy, neziskových organizací, škol a dalších subjektů, které v různé míře řeší otázky globální migrace a kulturních střetů a s tím souvisejících problémů, otázky soužití kultur a kulturních a společenských transformací. Jedním z výstupů aplikovaného výzkumu budou také činnosti naplňující třetí roli univerzity (popularizace výsledků výzkumu formou článků, přednášek pro veřejnost případně edukativních výstav). Výzkumným cílem zaměřeným do praxe je také podobně jako ve VP1 rozvoj digital humanities v oblasti práce s jazykovými korpusy a analýzy dat z internetu dokumentujících kulturní proměny a proměny struktur mediálního a společenského chování, a to s důrazem na globálních souvislosti a hrozby současnosti.

WP3.1 Procesy utváření identit při setkávání mezi Východem a Západem, Severem a Jihem, mezi centry a periferiemi, většinami a menšinami

2018–2019/2020

• Formulace společného teoreticko-metodologického rámce.
• Komparativní historické studie působení zámořské kolonizace na formování Evropy, a to v rovinách transformace myšlení, ekonomiky a společnosti; ve vztahu k Americe zpracování tématu naváže na již zahájenou spolupráci s Universidad Autónoma de Madrid.
• Zkoumání procesu formování identit v Asii (kulturních, národních, genderových) pod vlivem střetávání se Západem.
• Analogicky bude zkoumán problém formování identit v malých státech Evropy ve vztahu k ostatním evropským (případně i mimoevropským) zemím.
• Výzkum problému identity ve vztahu většina/menšina ve střední Evropě v období novověku.
• Komparativní studium obrazu druhého, jak se ukazuje v protižidovských, protiromských a protiislámských diskurzech s ohledem na jejich definici stigmatizovaných komunit prostřednictvím vztahu k práci, vzdělání a násilí.
• Dějiny české orientalistiky v 19. a na počátku 20. století v perspektivě národního emancipačního procesu a globálních mezikulturních kontaktů (naváže na mezinárodní projekt Národní taiwanské univerzity Comparative Epistemology of China Studies).
• Založení a rozvoj Skupiny pro výzkum a studium strategických regionů v rámci vznikajícího konsorcia evropských univerzit.

2020–2022

• Případové studie obrazu Západu jako druhého v projektu modernizace podle západních vzorů v mimoevropských společnostech 19. a 20. století.
• Evropská historiografie a formování národní identity skrze nový příběh národních dějin v mimoevropských oblastech.
• Exotická archeologie a nacionalismus v Evropě na přelomu 19. a 20. století.
• Výzkum kulturního a intelektuálního transferu mezi Severní Evropou a ostatními evropskými (eventuálně i mimoevropskými) zeměmi.
• Zkoumání identit evropských a mimoevropských zemí socialistického tábora; komparativní analýza vědeckého a politického diskursu a formování veřejného mínění ve vztahu mezi Východem a Západem v tomto rámci; výzkum naváže na existující spolupráci s Universität Leipzig a na projekt Comparative Epistemology of China Studies rozvinutý ve spolupráci FF UK s National Taiwan University.
• Komparativní studium měnících se identit v procesu demokratických transformací a ve vztahu k druhému (Střední Evropa, Balkán, některé státy Latinské Ameriky, Čína).

Lidé: Barša Pavel, Binková Simona, Brenišínová Monika, Buben Radek, Hesová Zora, Koubek Martin, Křížová Markéta, Perutka Lukáš, Slačálek Ondřej, Šima Karel, Walach Václav

WP3.2 Migrace – svět v pohybu

2018–2019/2020

• Výzkum tzv. Bondových klimatických událostí a vliv zásadních klimatických výkyvů na proměny a charakter společnosti, včetně fenoménu migrace.
• Nová formulace teorie přerušovaných rovnováh obecně aplikovatelné na různé historické procesy probíhající v čase.
• V návaznosti na to vymezení základních vývojových etap ve vývoji staroegyptské civilizace; téma dále rozpracovává výzkum ČEgÚ dlouhodobě probíhající ve spolupráci s institucemi v Egyptě a Súdánu.
• Výzkum migrace idejí, témat a literárních technik mezi severskými kulturami a ostatní Evropou.
• Jazykové aspekty migrace.

2020–2022

• Syntéza a vyhodnocení detailních charakteristik v oblasti historie, technologických inovací, vývoje a proměn sociální stratifikace a ideologie, reflexe v textech různého řádu a ve hmotné kultuře.
• Diskuse vztahu dynamiky komplexních společností v závislosti na proměnách přírodního prostředí a změnách klimatu – dopad migrací, sociálních proměn a mezikulturní interakce.
• Komparativní výzkum extremismu jako důsledku migrace přinášející kulturní střetávání; zahrne také genderové aspekty problému.
• Migrace jazyků a doprovodné jevy související s jejich střetáváním; hybridizace, jazykový transfer.
• Výzkum stereotypů, mýtů a dezintepretací v souvislosti s migrací pojmů a konceptů mezi tradičními centry Evropy a okrajovými regiony i mezi těmito regiony navzájem.

Lidé: Bareš Ladislav, Bertolini Ludovica, Březinová Helena, Dlask Jan, Humpál Martin, Janák Jiří, Landgráfová Renata, Mynářová Jana, Odler Martin, Peterková Hlouchová Marie, Sedláčková Lucie, Stahr Radka, Zangani Federico

WP3.3 Interakce

2018–2019/2020

• Výzkum historických kontaktů mezi střední Evropou a mimoevropskými regiony; případové areálově vymezené studie, jejichž součástí je utváření obrazu Druhého a pozitivních či negativních vzájemných postojů (Turecko, Přední východ, Čína, Latinská Amerika).
• Výzkum ideologických dopadů setkávání a střetů mimoevropských civilizací s Evropou v moderní době; zejména v perspektivě dějin konceptů a kulturního transferu.
• Výzkum islámu na Předním východě ve střetu s modernitou; teologické a ideologické aspekty.
• Výzkum islamismu v současné Evropě z perspektivy možností a mezí multikulturalismu v souvislostech role náboženství a krize sekularismu v současné Evropě.

2020–2022

• Výzkum přenosů informací mezi jazyky a kulturami z perspektivy jazykového vývoje a dějin konceptů; při výzkumu budou využity existující korpusy Corpus Linguae Arabicae budovaný na FF UK, Thesaurus Linguae Sericae budovaný také za účasti pracovníků FF UK a Modern Chinese Scientific Terminology (oba čínské korpusy jsou dnes umístěné na univerzitě v Heidelbergu).
• Výzkum jazykové konceptualizace identity a obrazu Druhého (na materiálu orientálních jazyků a v diachronní perspektivě).
• Výzkum cirkulace informací a kulturní adaptace v raném novověku a v moderní době.
• Výzkum postojů k islámu a islamofobie v českých zemích v kontextu ambivalentního vztahu k Západu.
• Projevy globalizace v evropské kultuře a literatuře.

Lidé: Barša Pavel, Hála Martin, Hudeček Jiří, Chaloupková Lenka, Jakoubek Marek, Lomová Olga, Malečková Jitka, Milička Jiří, Sládek Pavel, Suchomel Filip, Ťupek Pavel, Zádrapa Lukáš, Zemánek Petr