Kreativní laboratoř

Klíčovým tématem výzkumného programu 1 je původ a místo konceptu kreativity v euroatlantickém prostoru, jenž je doménou svobodné společnosti. Modelem této společnosti ve vztahu ke svobodnému vzdělání je univerzita, chápaná nově ve své společenské otevřenosti, která se netýká jen myšlenkové oblasti, ale přímo rozvíjí následující tři schopnosti moderní evropské společnosti:

  1. tvořivě přispívat k adaptaci na rozpory a krize současnosti;
  2. měnit sebe sama prostřednictvím vlastní kritiky;
  3. řešit své krize a vnitřní konflikty účinněji než jen opakováním minulých způsobů řešení.

Zkoumání vazby tvořivosti a svobodné společnosti v těsném spojení s problematikou adaptace na výzvy současného propojeného světa a modelem univerzity (resp. konceptem svobodného vzdělání) je v současné vědě naprosto ojedinělé.

Výzkum kreativity vychází z pojmu tzv. sebeutvářejících („autopoietických“) systémů, jak byl ze svého biologického základu, který spočívá ve schopnosti sebereprodukce života a v udržování otevřeného rozhraní s prostředím, dále rozvinut N. Luhmannem v rámci specifické teorie systémů, k nimž vedle společnosti samé, patří např. hospodářství, politika, věda, literatura, náboženství, média, školství apod. Specifičnost našeho výzkumu bude spočívat v důrazu na sebereflexivní stránku autopoiesis, jak je tradičně rozvíjena ve filosofii v pojmech sebevědomí či sebeobstarávání a nově nachází uplatnění např. v rámci pragmatických teorií jazyka, teoriích autonomie literárního pole, kognitivních věd či umělé inteligence. Výzkum se dále zaměřuje na souvislosti kreativity a pragmatického pojetí poznání, zkušenosti a především kultury. Zde jeho unikátnost spočívá v důrazu na performativní funkci jazyka, zejména jeho dynamickou povahu rozhraní mezi společenskou organizací a komunikačním systémem. Vychází se zde z obecné představy poznání a zkušenosti, která není založena na pasivním pojetí „odrazu“ či adaptace organismu na prostředí, tj. nechápe poznání jako výsledek zpracování stimulů či daností, ale činně jako tento proces sám. Ten bude dále zkoumaný v dimenzích kontinuity i diskontinuity a ve vztahu k existujícím i nově vznikajícím tradicím. Aplikovaný výzkum se zaměřuje nakreativní průmysly a jejich rozvoj, navrhuje řešení jejich problémů podporující rozvoj kreativity a rozvíjí spolupráci směřující k vytváření kreativních klastrů a inkubátorů. K tomu patří i rozvoj „digital humanities“ v oblasti editorství rukopisných památek, práce s jazykovými korpusy, data miningu a analýzy dat z internetu (zejména ze sociálních sítí), která dokumentují proměny struktur mediálního a společenského chování.

WP 1.1 Autopoiesis a kreativita

2018–2019/2020

Výzkum vztahů autopoiesis, kreativity a svobody na bázi konfrontace jejich nejvlivnějších teorií a se zvláštním zaměřením na pojem sebereflexe, jež má centrální význam v evropské filosofické tradici a tradici humanitních věd.

  • Založení a rozvoj Skupiny pro výzkum politické filosofie, etiky a mezináboženského dialogu ve spolupráci s Oxford University. Činnost výzkumné skupiny bude probíhat v úzké součinnosti s VP3.
  • Výzkum pojetí poznání a rozličných forem zkušenosti (vědecké, umělecké, technologické) ve smyslu „embodied mind“ jako společného projektu analytické a pragmatické filosofie (angloamerická tradice), fenomenonologické filosofie (kontinentální tradice) a kognitivních věd (empirický výzkum).
  • Vstup do Skupiny pro výzkum a studium kreativity a literárních žánrů ve spolupráci s Université de Reims Champagne-Ardenne a l’Università degli Studi di Padova. Dalším partnerem by se měla stát Université du Québec à Montréal mající vlastní tradiční výzkumný program „Kreativity v uměních a nových médiích“.

2020–2022

  • Provádění teoretického i terénního výzkumu hraničních náboženských jevů v současné společnosti, mj. na bázi teorií „embodied mind“, včetně studia nových rituálních forem (sport, média, nejrůznější módní a dietetické trendy atd.).
  • Výzkum autopoetické struktury univerzity a jejího vztahu ke svobodě v propojené společnosti, zvláště ve vztahu k tendencím k její profesionalizaci (profesní vs. svobodné vzdělání) a specializaci (expertní vs. univerzální vzdělání).
  • Výzkum období fin-de-siècle a modernismu, které přinesly autonomii literárního pole, a tím na jedné straně nové otázky intraliterární (revize tradičních žánrů a poetik) i extraliterární (reflexe postavení umělce či humanitního vědce ve společnosti).

Lidé: Cieslarová Olga; Čapek Jakub; De Santis Daniele; Grauová Šárka; Halík Tomáš; Hanzal Tomáš;  Housková Anna; Chlup Radek;  Jirsa Jakub; Kolman Vojtěch; Matějčková Tereza;  Mengozzi Chiara; Mudrochová Radka; Pehal Martin; Petříček Miroslav; Poláková Dora; Sklenář Václav; Šuman Záviš; Švec Ondřej; Thein Karel; Tropia Anna; Voldřichová Beránková Eva

WP 1.2 Fikce, hra a performativita jako formy kreativity a základy pragmatického pojetí kultury

2018–2019/2020

  • Zkoumání renesančního divadla jako počátku kreativního průmyslu ve vztahu k tehdejší politice a formující se tržní ekonomice.
  • Zkoumání historického vývoje vztahů kreativity a vznikajících politických a estetických ideologií, zejména působení romantického pojetí kreativity v kontextu sociálních a kulturních emancipačních hnutí.
  • Výzkum kreativity a performativity v avantgardních hnutích a rovněž v alternativní, populární a brakové literatuře a kultuře.

2020–2022

  • Formulování pragmatické koncepce kultury jako rozhraní fungujícího na základě performativně chápaných fikcí (H. Vaihinger, W. Iser), které jsou produkty umění i kreativního průmyslu.
  • Rozvoj performativní teorie dialogu jako „funkční aproximace“ (A. Leroi-Gourhan) a její aplikace na pragmatické pojetí kultury jako dialogu a v modelování komunikace mezi odlišnými kulturami.
  • Zkoumání vztahu kreativity a kybernetického pojetí kultury jako emergentních jevů, rekursivity, dynamiky kultury a jejího vztahu k entropii.

Lidé: Armand Louis, Horová Miroslava, Kiryushina Galina, Little James, Markus Radvan, Pilný Ondřej, Poncarová Petra Johana, Pranić Martina, Procházka Martin, Vichnar David, Wallace Clare

WP1.3 Kontinuita, diskontinuita, tradice

2018–2019/2020

  • Výzkum nejrůznějších typů přerušení kontinuálního vývoje, přemístění a nahrazení (displacement) umění a kultury, které nastává v době totalitních a neliberálních režimů, jako následek cenzury či autocenzury.
  • Mezioborové zkoumání pojmu hranice od obecných otázek identity přes kritiku jejího esencializovaného chápání až po uměnovědné vymezení žánrů a různé způsoby překonávání tradice (eklektismus, dekadence, apod.). Výzkum obecné problematiky identity bude probíhat v součinnosti s VP2 a VP3.
  • Zkoumání pojmu textu a intertextuality zejména v přelomových obdobích pozdní antiky a pozdního středověku.
  • Výzkum podob kulturní, mentální a geografické diskontinuity v dějinách české literatury, kultury a médií 19. a 20. století na pozadí širšího středoevropského areálu. Zkoumání vzniku a proměn nových uměleckých a kulturních periferií a center (v součinnosti s VP3), vztahu oficiální/alternativní kultura a formování literárních kánonů jako projevů společenských a uměleckých krizí v totalitních státech.

2020–2022

  • Zkoumání středověkého divadla a parodie – jejich funkce, kontinuity a diskontinuity s antickými a renesančními tradicemi scénických umění.
  • Výzkum institucionalizovaných přístupů k dějinám literatury a kultury (recepce, interpretace, školní výuka aj.) a jejich využití ve veřejném prostoru (zejména postavení literatury a filmu v médiích včetně internetu a v politickém diskursu, ekonomice apod.).
  • Historicky a archeologicky zaměřený výzkum „nových“ médií, vztahu jejich předchůdců k aktuálnímu vývoji v technice, technologii, mediálním průmyslu, ale i k vývoji v dobách politických, společenských a zásadních technologických zlomů.

Lidé: Bažil Martin, Čermák Jan, Čermochová Klára, Doležalová Lucie,Hrdlička Josef,Mengozzi Chiara;Mudrochová Radka; Murár Tomáš, Poláková Dora;Starý Jiří, Svatoňová Kateřina, Svobodová Andrea, Šebek Josef;Špirit Michael, Šuman Záviš;Tropia Anna;Vojtěch Daniel, Vojvodík Josef,  Voldřichová Beránková Eva; Wiendl Jan

WP1.4 Výzkum kreativních průmyslů

2018–2019/2020

  • Zapojení badatelů a studentů do badatelských úkolů využívajících fondy Národního filmového archivu (NFA) či archivu České televize, který je z velké části nezpracovaný.
  • Spuštění programu stáží ve Státním fondu kinematografie, Národním filmovém archivu a dalších organizacích kreativních průmyslů, které posílí uplatnitelnost budoucích absolventů univerzity a propojí práci v terénu s výzkumem a výukou.
  • Vytvoření chybějícího mechanismu pro analýzu kreativních průmyslů a z ní plynoucí návrhy řešení jejich kritických problémů (expertní zprávy na základě poptávky institucí typu MŠMT nebo Státního fondu kultury).
  • Ustavení Skupiny pro výzkum audiovizuálních průmyslů střední a východní Evropy, ve kterém se bude soustředit sběr a analýza dat o mediální praxi v regionu a které bude reagovat na poptávku po expertíze nejprve českých veřejných institucí a soukromých subjektů.

2020–2022

  • Rozšíření činnosti Skupiny pro výzkum audiovizuálních průmyslů střední a východní Evropy o práci na komparativních analýzách zaměřených primárně na země tzv. Visegrádské čtyřky a o spolupráci s institucemi Evropské unie (Audiovizuální observatoř aj.).
  • Rozšíření programu stáží o spolupráci s Českou televizí, firmami v oblasti nových médií a mezinárodně činnými soukromými společnostmi.

Lidé: Gorčíková Magdaléna, Hanzlík Jan, Hrůzová Andrea, Kotišová Johana, Mitrič Petar, Průchová Andrea, Szczepanik Petr, Španihelová Magda, Zahrádka Pavel

WP1.5 Digital Humanities

2018–2019/2020

  • Základní kritická reflexe filologie, která se transformuje pod vlivem digital humanities, směřující k problematice vnější fixace a vnitřní dynamiky textů.
  • Výzkum revitalizace filologie ve školním, zvláště středoškolském prostředí (např. terciární vzdělávání učitelů, význam jednotlivých informačních databází).
  • Vytvoření webového portálu českých středověkých pramenů v překladech do světových jazyků v rámci plánované Skupiny pro výzkum středověkých sousedství (Medieval Proximities).

2020–2022

  • Vytvoření mezioborového meziinstitucionálního výzkumné skupiny, která by sdružovala digitální lexikografické projekty (LEDI).
  • Výzkum různých forem religiozity v kyberprostoru, které mění struktury tradičních náboženství a přinášejí jejich fragmentarizaci, končící v různých typech nových sekt, jež vytvářejí akutní společenské problémy.
  • Aktivní zapojení do mezinárodních sítí v oblasti digital humanities, příprava společných projektů.

Lidé: Dolejšová Markéta,Klír Tomáš, Šisler Vít, Šlerka Josef, Švelch Jaroslav, Žonca Milan