Sociálně-kulturní adaptace

Výzkumný program 2 se soustřeďuje na témata týkající se mechanismů a strategie adaptace a integrace, na principy mezilidské komunikace a na principy utváření kulturní identity.Protože vývoj lidstva je neustálým procesem adaptace na měnící se podmínky, je program je postaven na multioborovém výzkumu otázek souvisejících s permanentní proměnlivostí moderní společnosti. Cílí rovněž na pochopení podstaty a smyslu lidského jednání – verbálního i neverbálního chování – v jeho socio-kognitivních a historických souvislostech. Výzkum se orientuje zejména na tři oblasti výzkumného zájmu:

  1. adaptace na úrovni jedinců i skupin,
  2. komunikační praxe jako zdroj diverzity a variability,
  3. historické proměny interakčních a adaptačních strategií.

Výzkum vychází z premisy, že procesy adaptace jakožto inovativní reakce na podněty měnícího se prostředí probíhají u všech typů subjektů: od biologických základů života přes psychologickou složku na úrovni jedinců a jejich myšlení, přes úrovně skupinové, komunikační, organizační a institucionální až po úroveň celospolečenskou a globální. Adaptace na jednotlivých úrovních přitom probíhají ve vzájemných interakcích, což představuje zásadní imperativ pro multidisciplinární přístup, který ve svém nejširším pojetí může organicky propojit vědy o přírodě, člověku a společnosti. Východiskem projektu jsou proto dosavadní lingvistická, psychosociální, historická i archeologická zkoumání adaptačních procesů a jejich významu pro proměnu identit a lidské interakce. Konvergenci všech těchto výzkumných oblastí (a nutně také souvislost s konceptem autopoietických systémů, viz projekt VP1 Kreativní laboratoř) stvrzují i aktuální globální migrační procesy, jež představují výzvu nejen pro politické reprezentace, ale i pro stabilitu dosavadního společenského uspořádání (viz projekt VP3 Strategické regiony). Ve všech těchto souvislostech se otevírá prostor pro zkoumání předpokladů kreativity a adaptability v současném světě, se zaměřením zejména na způsoby, jakými aktéři spojovali či spojují určité významy ve své praxi, když jednají ve světě, který je pro ně symbolicky smysluplný. Teprve když dáme do souvislosti proměnu kódů (znaků, slov, významových souvislostí) s jejich uplatněním ve společenské praxi (tedy tím, jak aktéři chápou význam toho, co prožívají), budeme schopni vysvětlit, proč se prosadí jedny kolektivní reprezentace (např. nacionalistické, demokratické apod.) a neprosadí jiné (např. dynastické apod.).

WP2.1 Jazyk a komunikace

2018–2019/2020

  • Identifikace cílových sociálních skupin, zejména na základě socioekonomického postavení a věku, případně také na základě geografického původu.
  • Příprava a zahájení výzkumu adaptace ekonomických subjektů na jazykovou diverzitu pracovních kolektivů a adaptace školního prostředí na jazykovou diverzitu.
  • Příprava a zahájení experimentálního výzkumu v oblasti osvojování.
  • Ve spolupráci se strategickým partnerem identifikace jazykových kategorií určených k diachronnímu zkoumání a příprava teoretického rámce v návaznosti na nejnovější poznatky v gramatikalizačním výzkumu.
  • Reanalýza již získaných sociolingvistických dat a sběr nových dat formou terénního výzkumu.
  • Sběr jazykového materiálu pro diachronní studie, rešerše mediálního prostoru a shromažďování relevantních statistických a jazykově-politických dokumentů.
  • Pořízení zvukových nahrávek zahrnujících několik mluvních stylů od čtené řeči až po spontánní rozhovory (návaznost na existující Pražský fonetický korpus), sběr demografických údajů (ve spolupráci s členy týmu zaměřenými na sociologii).
  • Přepis a automatická segmentace vybraných částí nového řečového korpusu.
  • Manuální segmentace a identifikace cílových jevů v řečovém materiálu, v závislosti na zkoumaných parametrech.
  • Exploratorní sondy do mluvené (konverzační) češtiny s cílem identifikovat jevy určené k podrobné analýze gramatické i lexikální variability.
  • Příprava specializovaných korpusů.

2020–2022

  • Analýza diachronního materiálu.
  • Analýza synchronního materiálu (akvizičního i konverzačního).
  • Analýza psycholingvistických aspektů komunikace v cizích jazycích, a to ve vztahu k migračním situacím i k osvojování cizího jazyka obecně.
  • Vytváření nástrojů korpusové analýzy pro účely specializovaných korpusů, jež jsou součástí projektu.
  • Studium přizpůsobování zdravotních služeb různojazyčným pacientům a adaptace veřejné politiky a správy na komunální i státní úrovni na multilingvní prostředí.
  • Komparativní analýza jazykově-komunikační adaptace specificky v různých typech multilingvních kontaktních situacích v oblasti primární socializace, vzdělávání, zdravotnictví, veřejné politiky a správy a ekonomiky.
  • Analýza dopadů nových médií a technologií na proměny komunikačních strategií a diskurzních vzorců.
  • Provázání zvukové roviny s dalšími jazykovými rovinami a ve spolupráci s dalšími členy týmu komplexní analýza komunikačního chování ve spontánních interakcích z jazykového, psychologického a sociologického hlediska.
  • Dokončení analytické fáze, formulace teoretických závěrů a modelů jazykové adaptace na různých úrovních komunikace (fonetické, syntaktické, sémantické, diskurzní).

Lidé: Bořil Tomáš, Cvrček Václav, Čapka Tomáš, Čermáková Anna, Čermák Petr, Dovalil Vít, Fried Mirjam, Jehlička Jakub, Kocek Jan, Kováříková Dominika, Kratochvílová Dana, Kříž Adam, Kubaník Pavel, Lehečková Eva, Machač Pavel, Nádvorníková Olga, Pejcha Jakub, Procházka Pavel, Rosen Alexandr, Skarnitzl Radek, Sloboda Marián, Šebesta Karel, Škodová Svatava, Škrabal Michal, Štěpánová Marie, Štichauer Pavel, Šturm Pavel, Tichý Ondřej

WP2.2 Sociálně-psychologická rovina adaptace

2018–2019/2020

  • Příprava výzkumných strategií pro řešení výše uvedených cílů.
  • Provedení pilotních studií, které budou mapovat základní/klíčová výzkumná témata.
  • Příprava a zahájení longitudinálních studií.
  • Zkoumání specifik vývojových etap člověka, skupin i společnosti a klíčových životních situací.
  • Uplatnění indikátorů úspěšné adaptace – použity budou v případě jednotlivců jak subjektivní (osobní pohoda, resilience), tak objektivní (adaptivní sociální fungování) ukazatele, v případě skupin, organizací a institucí jejich efektivní fungování.
  • Přípravy jednotlivých projektů, jejich teoretické zakotvení a jejich metodologická stránka se bude opírat o recentní a relevantní výzkumné poznatky.
  • Zpracovávání prvních výsledků longitudinálních studií.
  • Zahájení rozsáhlých dotazníkových šetření i hloubkových studií založených na individuálním sběru dat.

2020–2022

  • Analýza adaptace životního stylu na měnící se podmínky v současných společnostech se zřetelem k populačním a environmentálním změnám, mezinárodní a globální politické situaci.
  • Analýza přínosů a rizik informační společnosti, včetně globálně relevantních nebo percipovaných rizik či dopadu přírodních katastrof.
  • Analýza materiálu týkajícího se proměn běžného světa aktérů – mezilidských vztahů, začlenění do společnosti, zdraví a zdravý životní styl, životní orientaci a individuální prožívání. Pokračování dotazníkových šetření a hloubkových studií.
  • Analýza faktorů podílejících se na úspěšné socio-kulturní adaptaci.
  • Tvorba modelů optimálního uspořádání těchto faktorů na různých úrovních obecnosti (obecné principy optimálního fungování člověka v průběhu celé životní dráhy a jejich aplikace v konkrétních sociálních, situačních či profesních kontextech).

Lidé: Dohnalová Eva, Dragomirecká Eva,Hnilica Karel, Holasová Lenka, Mudrák Jiří, Takács Lea, Zábrodská Kateřina

WP2.3 Historie adaptačních procesů

2018–2019/2020

  • Doplňování a zacelování heuristické báze výzkumu.
  • Identifikace a upřesňování badatelských polí v návaznosti na aktualizaci stavu bádání a možnosti archivního bádání.
  • Terénní výzkum ve vybrané lokalitě v Řecku, studium dokladů adaptačních strategií v egejské době bronzové, se zaměřením na kolonizaci, akulturaci a hybridizaci, komparativně doplněný o výzkum adaptačních fenoménů v stepním prostředí jižního Uzbekistánu.
  • Terénní a archivní výzkum pro případové studie vytipovaných vnitřních periferií a hraničních regionů kulturně historicky definovaných: např. Istrie – Kroatizace kulturního dědictví, Podlesí (Podlachia), Halič, Gaskoňsko; etnograficky definované regiony (Valašsko, Slovácko); Euroregiony ve střední Evropě.
  • Vyhodnocení a analýza výsledků terénního výzkumu.
  • Doplňování teoretické báze a propracovávání analytických nástrojů (zejm. různých pojetí moci, legitimizace panství apod.) pro výzkum vztahu adaptace, kulturního dědictví a expertního řízení.
  • Analýza textů vzešlých z vyjednávání v procesu přiznávání nadnárodního významu kulturnímu dědictví.
  • Identifikace politik kulturního dědictví v národním i mezinárodním měřítku.
  • Rozklad procesů probíhajících na více úrovních a definujících evropské kulturní dědictví, analýza proměny definic v konceptualizaci.
  • Komparace případových studií, identifikace strategií a praxe aktérů prostřednictvím aplikace souboru indikátorů europeizace kulturního dědictví.
  • Komparace výzkumu technologie a adaptační strategie (ve vztahu ke státu, společnosti i hospodářství, a to oběma směry, tedy adaptace technologie na společenské, politické a hospodářské nároky, tak adaptace na technologickou změnu).

2020–2022

  • Vypracování souboru indikátorů europeizace kulturního dědictví a jeho aplikace v interakci s partnery z profesní sféry.
  • Sběr materiálu pro studium recepce antiky a starověkých civilizací v 19.-20. st. n.l. jako další dimenze studia kulturního dědictví.
  • Interpretace výsledků výzkumů kulturního dědictví v komparativní perspektivě a v interakci se zahraničními partnery.
  • Interpretace expertních forem řízení, zejména ve vztahu k politické, sociální a ekonomické rovině, např. sociální kohezi a inkluzi, občanským identitám, přináležitosti se skupinou nebo místem.
  • Zasazování klíčových vzorců adaptace do kontextu (politického, sociálního a hospodářského) ve 20. století.
  • Analýza a formulování závěrů studia recepce starověkých civilizací s ohledem na jejich soudobou relevanci.

Lidé: Biegel Richard,Bitušíková Alexandra,Daniel Ondřej,Dušková Lucie, Havlík Jakub, Ira Jaroslav, Janáč Jiří, Klusáková Luďa, Koura Jan, Kovářová Linda, Kroutilová Jamrichová Zuzana, Kysela Jan, Masař Tomáš, Pavúk Peter, Rákosník Jakub, Randák Jan, Sommer Vítězslav,Spurný Matěj, Stančo Ladislav, Šustrová Radka, Tinková Daniela, Tůmová Helena, Tušlová Petra,Vacinová Lenka,Verčík Marek, Zdichynec Jan