Výstupy

Hlavním cílem projektu Společného evropského doktorátu (European Joint Doctorate – EJD) v rámci Inovativních školicích sítí (Innovative Training Networks – ITN), Akce Marie Curie Skłodowské (Marie Curie Sklodowska Action – MSCA) v programu H2020, je srovnávací studium společenských a kulturních kořenů masové mobility obyvatelstva v novověku a nejnovější době. Výzkum směřuje k vypracování historické analýzy nezbytné k pochopení nedávné tzv. migrační krize, stejně jako minulých migrací. V rámci projektu se rozvíjí mezioborová spolupráce mezi výzkumníky v oblasti humanitních a společenských věd chápajících migraci jako jednu z podmínek vzniku a vývoje moderní doby a zároveň jako jeden z jejích nejpalčivějších problémů a soustředěných na systematické srovnání jejích minulých a současných forem.

Konsorcium realizující project MOVES se skládá z pěti významných evropských univerzit. Koordinátorem je prof. PhDr. Martin Procházka, CSc. z Ústavu anglofonních literature a kultur FF UK; k dalším členům konsorcia patří University of Kent, Freie Universität Berlin, Universidade do Porto a Université Paul Valéry, Montpellier 3. Součástí projektu je inovativní výukový program realizovaný ve spolupráci s 18 neuniverzitními partnerskými institucemi (nevládními organizacemi, veřejnoprávními institucemi, kulturním a kreativním průmyslem). Projekt MOVES, který začne 1.3. 2019 a potrvá do 28.2.2023, přijme celkem 15 doktorandů (do 4 let od ukončení nižšího stupně VŠ studia). Cílem je připravit experty s historickou a kulturní erudicí nezbytnou pro inovativní řešení současné a budoucí migrační problematiky.

Výsledkem projektu budou nové poznatky o procesu utváření moderního světa, důležitých kulturních formací, historických kontextů a migračních vln. Z nich budou vycházet nástroje a postupy, které umožní najít alternativní řešení problémů spojených s migrací a vyhnout se krátkodobým, vesměs násilným opatřením. Souvislosti mezi současnou a historickou migrací, které projekt odhalí, lze využít nejen ve vzdělávacím systému, ale i v politice a osvětě zaměřené proti šíření antimigračních nálad v EU.

Mezinárodní projekt zahrnuje hostující přednášky, pořádání mezinárodních konferencí, společné publikace, přípravu grantového projektu pro Horizon Europe zaměřený na srovnávací výzkum evropského divadla v kontextu pragmatického pojetí kultury.

Irsko slouží ve VP1.2 jako případová studie zásadního významu, jelikož se jedná o zemi, kde nacionalistické pojetí identity dominuje ve společnosti i kultuře od dob obrození ve 2. pol. 19. století až do konce 90. let století dvacátého z důvodu politického rozdělení ostrova v r. 1921, které vyústilo v 60. letech v násilný konflikt v Severním Irsku trvající 30 let; v současné atmosféře nejistoty kolem Brexitu akutně hrozí, že radikální nacionalistické ideologie opět získají v Irsku podstatný vliv, na což také reaguje irská kultura, včetně literatury a divadla, které jsou hlavními oblastmi našeho výzkumu. Toto vše je v obecné rovině nastíněno v popisu výzkumných úkolů 7 2.4, 2.5, 2.6, 2.8, 2.9; výzkum probíhá v úzké spolupráci s řadou zahraničních odborníků – členů mezinárodní asociace pro studium irských literatur IASIL (jíž jsem momentálně prezidentem; asociace je výslovně zmíněna v popisu těchto výzkumných úkolů), a dále v rámci sítě evropské federace irských studií EFACIS, která sídlí na hlavní partnerské instituci KREASu KU Leuven.

Projekt využívá nejnovější poznatky a metody politických věd, lingvistiky a mediálních studií a vytváří nový multidisciplinární rámec pro výzkum hybridní války. Hlavním cílem projektu je vytvoření dlouhodobé strategické kompetence pro výzkum hybridní války v norském a ruském mediálním prostoru, která posílí občanský sektor, politickou reprezentaci a akademickou sféru, a přispěje k snižování napětí a radikalizace. Projekt přinese vysoce kvalitní výzkum technologicky rozšiřovaných dezinformací a jejich geopolitického významu a podpoří tak společenskou odolnost vůči hybridní válce. Druhým cílem projektu je vytvořit kvalitativní a kvantitativní metody lingvistické analýzy pro norštinu, ruštinu a severní sámštinu a posílit norskou vědeckou komunitu vybudováním mezinárodní sítě pro výzkum hybridní války. Projekt přímo navazuje na řešení čtyř výzkumných úkolů projektu KREAS. V rámci VP1/WP5, řešení úkolu T5.1(Výzkum teoretických východisek a metod digital humanities) bude s partnerskou univerzitou spolupracovat na vytváření a ověřování nových metod pro analýzu lingvistických dat. V rámci řešení úkolu T5.2 (Výzkum nových médií a jejich vlivu na proměny společnosti) bude ve spolupráci s partnery zkoumat vliv technologicky šířených dezinformací na mediální prostor a občanskou společnost. V rámci řešení úkol T5.3 (Vývoj softwarových nástrojů pro digital humanities) zapojí norské partnery do ověřování  softwaru na nových datasetech. Získání projektu je pak přímo součástí řešení úkolu T5.7 (Příprava společných mezinárodních projektů v oblasti digital humanities).

Irsko slouží ve VP1.2 jako případová studie zásadního významu, jelikož se jedná o zemi, kde nacionalistické pojetí identity dominuje ve společnosti i kultuře od dob obrození ve 2. pol. 19. století až do konce 90. let století dvacátého z důvodu politického rozdělení ostrova v r. 1921, které vyústilo v 60. letech v násilný konflikt v Severním Irsku trvající 30 let; v současné atmosféře nejistoty kolem Brexitu akutně hrozí, že radikální nacionalistické ideologie opět získají v Irsku podstatný vliv, na což také reaguje irská kultura, včetně literatury a divadla, které jsou hlavními oblastmi našeho výzkumu. Toto vše je v obecné rovině nastíněno v popisu výzkumných úkolů 7 2.4, 2.5, 2.6, 2.8, 2.9; výzkum probíhá v úzké spolupráci s řadou zahraničních odborníků – členů mezinárodní asociace pro studium irských literatur IASIL (jíž jsem momentálně prezidentem; asociace je výslovně zmíněna v popisu těchto výzkumných úkolů), a dále v rámci sítě evropské federace irských studií EFACIS, která sídlí na hlavní partnerské instituci KREASu KU Leuven (Radvan Markus byl loni zvolen členem řídícího výboru EFACIS). Jedná se o podporu výzkumu v oblasti irských studií, předmětem jsou přednášky hostujících akademiků a autorů (nově spolupráce s dublinským Museum of Literature), pracovní cesty a výzkumné pobyty, propagace výsledků výzkumu (veřejné prezentace, podcasty), workshop pro studenty oboru, workshop pro zájemce o irská studia na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici, nákup knih.

Projekt „Faith and Beliefs of Nonbelivers“ navazuje na KREAS a dále rozvíjí otázky a témata otevřená projektem KREAS, zejm. T1.10 Kreativita coby zdroj modalit kulturní reflexivity v rámci hraničních náboženských fenoménů v současné společnosti (viz např. 9. 12. 2019, Diskusní večer: Dvojí sekularizace Evropy?, prof. Paul Zulehner a prof. Eberhard Tiefensee). V rámci projektu „Faith and Beliefs of Nonbelivers“ dochází pod vedením prof. Halíka a dr. Jirsy k organizaci mezinárodních workshopů a debat, jejichž výstupů je užíváno ve výstupech KA1 -VP1 – WP1, T1.9 a T1.10.

Projekt je zaštítěn univerzitou v Sheffieldu (University of Sheffield) a který je financován organizací Arts and Humanities Research Council (https://ahrc.ukri.org/), se soustředí na defektivitu a nadbytečnost v morfologických paradigmatech. Na jedné straně se věnuje defektivním paradigmatům, tedy takovým, v nichž je frekvence nějakého tvaru nebo více tvarů výrazně vychýlená oproti očekávání, na straně druhé se zabývá paradigmaty, kde pro jeden gramatický význam je k dispozici více tvarů, mezi kterými mluvčí vědomě či nevědomě vybírá.

V rámci projektu Feast and Famine probíhá mimo jiné i výzkum defektivity morfologických paradigmat v psané a v mluvené češtině; věnuje se mu tým z FFUK, jehož oba členové se zároveň účastní i projektu Kreas: Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě (Dominika Kováříková a Václav Cvrček). Hlavním úkolem tohoto výzkumu je popsat jak normu, tedy obvyklou distribuci tvarů plnovýznamových slov, tak právě výrazné odchylky od této normy, tedy frekvenci tvarů extrémně nízkou nebo extrémně vysokou. Korpusově založený výzkum je zaměřen na vytvoření nástroje pro vyhledávání defektivních paradigmat a k posuzování míry defektivnosti jednotlivých lexémů (T1.17 Budování specifických korpusů, návrhy a implementace vhodných nástrojů k analýze korpusových dat). Tento nástroj bude sloužit jak při výzkumu morfologie češtiny, zvláště stanovením obvyklé distribuce tvarů v rámci tří plnovýznamových slovních druhů (substativ, adjektiv a sloves) a výzkumem výrazných odchylek, tak i např. při výzkumu lexikografickém poskytnutím podrobných informací o jednotlivých lexémech. Zároveň bude využitelný i při výuce, např. pro studenty češtiny jako cizího jazyka. Výzkum defektivity paradigmat se zaměřuje i na specifické strategie mluvčích při výběru tvarů v mluvené češtiněn (T1.8 Výzkum charakteristik spontánní konverzační češtiny), konkrétně v textech dostupných v korpusu neformální mluvené češtiny ORALv4. Připravovaný nástroj je koncipován tak, aby mohl být aplikován nejen na češtinu, ale i na další jazyky, zvláště na jazyky s bohatou morfologií (T1.18 Korpusově založený výzkum současných evropských jazyků).

Celý dotační program (DT-MIGRATION-06-2018-2019, Type of action: IA) je program aplikační, jde tedy o aplikaci znalostí dosažených ve výzkumu základním, což z hlediska FF je právě KREAS. Shoda existuje např. v klíčových slovech, sám program je zaměřen na migraci, což odpovídá formulaci „… adaptovat se na nové společenské výzvy – jako je globální propojování světa, migrace lidí i myšlenek či nové technologie – a kreativně přistoupit k jejich řešení. …“ z abstraktu projektu KREAS.

Projekt WELCOME je zaměřen na usnadnění komunikační stránky mezi občany třetích zemí (Third Country Nationals, TCN) z Blízkého východu a administrativním aparátem zemí Evropské unie, jakož i různých neziskových organizací v EU. Cílem je vypracování systému, který bude sloužit jak centrálním institucím, tak i distribuovaně pro jednotlivé TCN, jde o systém v mnoha ohledech inovativní, v podstatně větší míře má zohledňovat právě specifika jednotlivých TCN.

Úkolem FF UK je v rámci projektu vyvinout jazykové podklady pro celý systém, týkající se Blízkého východu, jmenovitě korpusy syrské a marocké arabštiny, které budou zpracovány po morfologické, syntaktické a obsahové. Tyto korpusy musí splňovat požadavky, dané odlišnostmi mezi kulturami, tedy připravit takové podklady, které budou z hlediska obou stran reflektovat jak shody, tak rozdíly v kultuře, institucionálním a společenském uspořádání a dalších ohledech mezi státy Evropské unie a státy, odkud TCN přicházejí. V tomto úkolu se spojuje kompetence k čistě lingvistickému úkolu (sestavení korpusu mluveného jazyka a jeho úplné lingvistické zpracování) s kompetencí výběru témat a jejich zpracování pro dané korpusy.

Jde tedy o přímou aplikaci poznatků získaných v rámci KREAS především ve WP3 (Strategické regiony), v podstatě zahrnuje všechny tři podokruhy (WP3.1 – setkávání s jiným a utváření identit; WP3.2 – migrace; WP3.3 – interakce), nejvíce odpovídá úkolu výzkumu jazykové konceptualizace identity a obrazu Druhého, a to jak z pohledu evropského, tak i „cizího“.

Cílem projektu Jean Monnet je analýza trans-kulturních interakcí v evropském prostoru v interdisciplinární perspektivě. V centru nového bádání bude zejména otázka sdílené evropské identity, nesnází a mezí pro její prosazení, a také pojem transkulturality jako epistemologická kategorie umožňující lépe pochopil kulturní komplexitu současné Evropy a její úlohy v globálním světě. Metodologicky se bude projekt opírat o korpus literárních, publicistických a angažovaných textů psaných migrujícími autory, stejně jako o svědectví informující o údělu migrantů sebraná etnology a sociology. Na pořádání pravidelných workshopů, kde budou konfrontovány perspektivy jednotlivých evropských zemí, a hlavních textových výstupech projektu se budou vedle hlavního řešitelského pracoviště Paris Nanterre podílet také badatelé z následujících institucí: Univerzita Karlova v Praze (Ondřej Švec a Chiara Mengozzi), Univerzita Roma Sapienza, Univerzita Babeş-Bolyai Cluj-Napoca a Univerzita Cagliari.

Projekt těsně navazuje na výzkumný program projektu KREAS WP3.1 „Procesy utváření identit při setkávání mezi Východem a Západem, Severem a Jihem, mezi centry a periferiemi, většinami a menšinami“, zejména pak rozvíjí úkol T3.15„Výzkum pojmu identity v interdisciplinární perspektivě“. Výsledky projektu KREAS tak budou zúročeny a dále rozvíjeny v tomto novém projektu Jean Monnet, zaměřeném více na diseminaci akademických poznatků ve veřejném prostoru a dialog s veřejnými činiteli a zainteresovanými aktéry, jako jsou například organizace pomáhající lepším začlenění migrantů do většinové společnosti. Právě tato interakce universitního výzkumu s veřejným sektorem navazuje a rozvíjí aktivity prvního programu projektu KREAS „Kreativní laboratoř“, jmenovitě úkol T1.15 ohledně vztahu a propojení university a svobodné společnosti v evropské a transatlantické kultuře.

Irsko slouží ve VP1.2 jako případová studie zásadního významu, jelikož se jedná o zemi, kde nacionalistické pojetí identity dominuje ve společnosti i kultuře od dob obrození ve 2. pol. 19. století až do konce 90. let století dvacátého z důvodu politického rozdělení ostrova v r. 1921, které vyústilo v 60. letech v násilný konflikt v Severním Irsku trvající 30 let; v současné atmosféře nejistoty kolem Brexitu akutně hrozí, že radikální nacionalistické ideologie opět získají v Irsku podstatný vliv, na což také reaguje irská kultura, včetně literatury a divadla, které jsou hlavními oblastmi našeho výzkumu. Toto vše je v obecné rovině nastíněno v popisu výzkumných úkolů T 2.4, 2.5, 2.6, 2.8, 2.9, 2.10; výzkum probíhá v úzké spolupráci s řadou zahraničních odborníků – členů mezinárodní asociace pro studium irských literatur IASIL (jíž je prof. Pilný, key researcher KREASu, momentálně prezidentem; asociace je výslovně zmíněna v popisu těchto výzkumných úkolů), a dále v rámci sítě evropské federace irských studií EFACIS, která sídlí na hlavní partnerské instituci KREASu KU Leuven (dr. Markus, junior researcher KREASu, je členem řídícího výboru federace a momentálně i jejím vědeckým tajemníkem). Konkrétně se v období 7-12/2021 jedná zejména o uspořádání konference evropské federace irských studií EFACIS „Interfaces and Dialogues“, FFUK 1.-4.9.2021, KREAS T2.10, D2.4., výzkumný pobyt a účast na konferenci na National University of Ireland, Galway (dr. Markus), aktualizaci elektronických výzkumných zdrojů Kabinetu irských studií a nákup odborné literatury k výzkumu.

Projekt Teaching European History in the 21st Century (TEH21, https://teh21.sites.uu.nl/) získal podporu v rámci programu Evropské komise Erasmus+ Key Action 2 (Cooperation for innovation and the exchange of good practices) na období 2019-22. Jedná se o excelentní projekt ve spolupráci sedmi vysokoškolských institucí (koordinace: University of Utrecht, dále Karlova Univerzita, Universidad Autónoma de Madrid, Eötvös Loránd University v Budapešti, University of Sheffield, Université de Lille, Humboldt Universität). Jeho cílem je rozvíjet inovativní pedagogiku v oblasti vysokoškolské výuky. Hlavním objektem výzkumu je problematika evropských dějin, pochopení podstaty formování evropské identity v kontextu globálních dějinných procesů a integrování nových historiografických poznatků do univerzitních kurikul, s využitím inovativních metod (digitální zdroje, strukturované diskusní platformy). Cílem je pochopení specifik evropských dějin i jejich chápání v lokálních kontextech v rámci evropské unie.

Ve svém soustředění na pochopení podstaty evropské identity, především skrze komparativní studium různých aspektů evropských dějin a kultury, se cíle projektu TEH21 do značné míry překrývají s projektem KREAS. Již při formulování projektu (přihlášky do výzvy) byly využity zkušenosti získané v první fázi projektu KREAS, především v rámci VP2, WP3 (historie adaptačních procesů, studium problematiky kulturního dědictví) a VP3, WP1 (setkávání s jiným, utváření identit). Při realizaci návazného projektu TEH21 jsou detailněji rozpracovávána některá klíčová témata projektu KREAS – kulturní a sociální potenciál evropské společnosti, mechanismy propojování regionů a (trans)nacionálních komunit, studium migračních procesů. Konkrétněji se jedná o cíle projektu KREAS, které si stanovil WP2.3 – identifikace politik kulturního dědictví v národním i mezinárodním měřítku, komparace výzkumu technologie nebo adaptační strategie nebo intepretace expertních forem řízení (návaznost na úkoly T.3.1, T.3.4. a zejména T.3.7, T.3.13 a T.3.14) a WP3.1 – působení zámořské kolonizace na formování Evropy, formování národní identity, či střetávání odlišných kultur; návaznost na úkoly (T.1.1, T.1.2, T.1.5 a T.1.6.)

Dalším významným přínosem návazného projektu TEH21 k projektu KREAS je diseminace vědeckých výstupů projektu KREAS skrze texty produkované týmem TEH21 (v režimu open access),

Do projektu TEH21 jsou zapojeni tito akademici KREAS: Jaroslav Ira, Jan Koura, Markéta Křížová, Jiří Janáč, Ondřej Vojtěchovský, Jakub Rákosník, Tomáš Masař, Jan Zdichynec.